Budova naší školy byla původně postavena pro potřeby gymnázia. Na stavbu vybíralo město se souhlasem Zemského sněmu od roku 1863 zvláštní dávku „pivní krejcar“ tj. po jednom krejcaru z mázu prodaného piva, později i vína. Z této dávky byl utvořen „Fond pro z řízení střední školy, který rostl i úroky a různými dary občanů.
V roce 1880 již překročil 100 000 zlatých. 18. února 1882 rozhodlo obecní zastupitelstvo o stavbě. Stavební pozemek o výměře 7 140 m2 získalo město za 4 150 zlatých od mlynáře Jana Václavíka. 25. března 1882 vypsalo konkurz na plán stavby školy. 31. března 1882 byla stavba zadána roudnickému staviteli Václavu Kuželovskému. 19. června 1882 se začalo s prvními stavebními pracemi a po roce, 28. srpna 1883, se již do hotové budovy stěhovala škola.
V roce 1893 byla budova převzata z obecní do státní správy. Na konci Mezibranské ulice naproti kapli Sv. Josefa, těsně u historického jádra města, tak vyrostla nová budova na svou dobu imponující rozlohou, řešením i umístěním. Jedná se o dvouposchoďovou stavbu o 13 okenních osách, přičemž trojice uprostřed a dvojice po obou stranách vytvořily tři rizality. Přízemí má omítkovou imitaci bosáže podobně jako nároží postranních rizalitů. Přízemní okna jsou nahoře půlkruhová bez zvláštního plastického zdůraznění, zatímco okna v poschodích jsou zdůrazněna vysoce vystupujícími nadokenními římsami střídavě segmentovanými a trojúhelníkovitými a po stranách pilastry. Parapety rizalitových oken v prvním poschodí mají kuželkovou balustrádovou výzdobu, která se kompozičně opakuje na trojdílné atice nad středním rizalitem. Střešní domovní římsa je podepřena nízkými konzolami, podobně jako kordonové římsy mezi přízemím a prvním poschodím v rizalitových částech.
V ose budovy je umístěn hlavní vchod orámovaný edikulou tvořenou dvěma toskánskými sloupy nesoucími jednoduché kladí na plochých konzolách a nízký segmentový nástavec. Stylově je tedy fasáda budovy pojata v historizujícím pseudorenezančním slohu. Zde se projevil ve střídmých až úsporných formách a přes svou určitou plasticitu i v minimálním rozvinutí architektonických článků a půdorysné dispozice.
Budova byla projektována speciálně pro umístění všech tříd osmiletého gymnázia. Nezapomnělo se ani na odborné pracovny přírodovědných předmětů a nezbytné kabinety. Její součástí byla i školní kaple a byt ředitele. Na jižní stran ě postupně vznikala botanická zahrada. Později, zejména za 1. a 2. světové války, zahrada pustla a užívala se jen k oddechu žáků o přestávkách. Do současnosti se zachovaly jen zbytky vzácných stromů a nově upravená zahrada slouží potřebám školy. Na konci 2. světové války 9. května 1945 při náletu budovu zasáhla bomba a těžce ji poškodila. Byla rozbita okna, poškozena omítka, zdemolován byt školníka, rozbit nábytek, zničeny sbírky knihovny a zařízení tělocvičny. Gymnázium, které budovu užívalo od roku 1883, se na konci školního roku 1955 – 56 přestěhovalo do své původní budovy v Havlíčkově ulici, kde bylo v roce 1877 založeno.
Do budovy se nastěhovala v září 1956 osmiletá střední škola spojená s nynější základní školou. Od 1. září 1958 zde byla zřízena 2. osmiletá střední škola v Roudnici nad Labem, Jungmannova 660 už jako samostatná. V roce 1961 byla pak přejmenována na základní devítiletou školu. V letech1957 a 1958 se počet žáků zvýšil tak, že budova původně maximálně pro 12 tříd musela pojmout na 20 tříd. Proto vedení školy zahájilo rozsáhlé změny a úpravy.
Bývalé kabinety se přeměnily v nové třídy. K původní staré budově bylo v letech 1959- 1960 přistaveno 6 tříd, 6 kabinetů a nové sociální zařízení – a to svépomocí učitelů, žáků a rodičů v akci Z. Technické zázemí školy obohatily zděná kůlna, garáž na autobus, zahradní zděná chata o dvou místnostech a nová stavba sklepa. Provoz školní dílny zlepšila strojovna pro umístění strojního zařízení dílny. Byt ředitele se přeměnil na školní kuchyni a jídelnu. Úpravou prošlo i okolí školy, zejména hřiště. Moderní zázemí pro výuku získala škola díky rozsáhlé rekonstrukci doplněné dostavbou zcela nových prostor v letech 1995-2000. Nejprve byl k původní budově přistaven nový blok, kam se přestěhovaly školní kuchyně s jídelnou, ve které může obědvat 100 strávníků najednou.
Ve druhém patře našly pěkné zázemí dvě třídy prvního stupně s kabinetem pro učitele. Naší chloubou se pak stalo třetí patro s odbornými učebnami a kabinetem. Probíhá zde výuka jazyk ů s pomocí moderní výukové techniky, a to nejen formou poslechu a aktivní účasti nejen v jazykové učebně, ale i v učebně výpočetní techniky. Ta je vybavena výkonnými po čítači, na nichž je instalována řada výukových program ů nejen jazykových, ale i z matematiky, češtiny, dějepisu, fyziky, zeměpisu a dalších předmětů. Naši žáci během výuky zvládnou základní obsluhu počítače a vyhledávání informací na internetu, na který je celá škola připojena pevnou linkou. Počítačová síť je rozvedena do všech prostor školy. Již od 2. ročníku mohou děti navštěvovat počítačové kroužky.
Škola pořádá rovněž kurzy práce na počítači pro dospělé. Díky půdní vestavbě se žáci a učitelé prvního stupně mohli přestěhovat do pěti zcela nových tříd a do tří kabinetů. Novou podobu a další prostory získaly i školní dílny. Plánujeme vybudování dílny pro první stupeň, pro výuku elektrotechniky a pro práci s keramikou. Nové prostory v tomto patře najde školní knihovna se studovnou. Výstavba tělocvičny a gymnastického sálu se sociálním zázemím vytvořila odpovídající prostředí pro výuku tělesné výchovy. Kromě našich žáků využívají tyto prostory četné sportovní oddíly i další veřejnost. Celkovou dostavbu a rekonstrukci školy pak v roce 2000 završila třetí etapa. Proběhla rekonstrukce elektroinstalace, rozvodů vody a kanalizace v původní budově.
Celkovou rekonstrukcí prošla stará tělocvična, vybudováním údržbářské dílny a skladových prostorů získaly zcela novou podobu sklepy. Pro 16 tříd byly ve dvoře postaveny šatny. Jižní a západní část budov zazářila novou fasádou, některé části byly zakryty zcela novou střechou. Na pozemcích školy jsou vybudována sportovní hřiště na míčové hry, v prostoru dvora odpočinkové a relaxační centrum pro volný čas.