Celý ŠVP je k nahlédnutí v ředitelně školy.
Škola má některá specifika a klade důraz na ty oblasti výchovy a vzdělávání, které ji odlišují od ostatních škol a tím dochází k její profilaci:
DOKUMENT ZAMĚŘENÍ ŠKOLY KE STAŽENÍ ZDE
Klíčové kompetence jsou vytvářeny prostřednictvím výchovných a vzdělávacích strategií.
Nejčastěji se uplatňuje v těchto formách :
Klíčové kompetence mají žákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání. Úroveň klíčových kompetencí získaných na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoživotní učení a orientaci v každodenním praktickém životě.
umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení
Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací. Žáky vedeme k sebehodnocení. Individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch.
Žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost. Žáci se zúčastňují různých soutěží a olympiád. Učíme se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho další přínos. Zadáváme dětem zajímavé domácí úkoly.
podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů
Výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit. Ve vhodných oblastech vzdělávání používáme netradiční úlohy (Cermat, Scio, matematický Klokan ap.).
Při výuce motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života. Žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat. Žáci jsou vedeni úměrně věku k používání internetu.
Na škole v přírodě a projektových dnech používáme k logickému řešení problémů miniprojekty. Někteří žáci prezentují své práce a nápady ve školním Almanachu. Podle svých schopností a dovedností se žáci zapojují do soutěží. Starší žáci připravují různé aktivity pro mladší spolužáky (divadlo, soutěže, akce Školní družiny, branný den, dopravní výchova). Děti vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti, na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení.
vést žáky k všestranné a účinné komunikaci
Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu. Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných.
Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování. Podporujeme komunikaci s jinými školami.
rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých
Během vzdělávání mimo jiné používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou pomoc při učení. Sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a úkolech (při Tv, na školách v přírodě apod.).
Usilujeme, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí. Učíme je zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky. Chceme žáky naučit základům kooperace a týmové práce.
připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti
Ve třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla chování. Školní řád navazuje na pravidla chování vytvořená ve třídách. Klademe důraz na Environmentální výchovu – vychováváme žáky k ekologickému myšlení. Vedeme k třídění odpadu.
Při ozdravných pobytech v přírodě se žáci chovají jako zodpovědné osoby.
Žáky zapojujeme do projektů, kde se prakticky seznamují s kulturou jiných národů .
pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci
Žáky motivujeme k aktivnímu zapojení do oblasti Člověk a svět práce. Vedeme je k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci. Výuku doplňujeme o praktické exkurze.
Na škole je vypracována koncepce pro volbu povolání. Výběrem volitelných předmětů pomáháme žákům při profesní orientaci.
DOKUMENT VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KE STAŽENÍ ZDE
Žáci, u kterých se projevují příznaky některé z vývojových poruch učení, posíláme se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření a doporučení poradny jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče – DAP. S dětmi pracují vyškolené asistentky (na 1. i na 2. stupni).
Každý týden probíhá jedna vyučovací hodina pravidelné dyslektické nápravy se souhlasem a za spolupráce rodičů. V případě, že pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum diagnostikuje vývojovou poruchu učení je na žádost zákonných zástupců dítěte vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem v průběhu školního roku pracuje. V něm uvádíme závěry a doporučení z vyšetření v PPP(SPC), na co se konkrétně v reedukaci zaměříme, pomůcky, které se budou při nápravě používat, způsob hodnocení, termín reedukační péče, jméno paní učitelky, která bude s dítětem pracovat. Při klasifikaci těchto dětí přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí.
Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte.
V rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvízy, záhady, problémové úlohy). V dalších naučných předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky aj.), jsou pověřováni náročnějšími úkoly.
Na žáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině – mohou doprovázet na hudební nástroj či předzpívávat píseň.
Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce – volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné obory při základních uměleckých školách.
Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo základní uměleckou školou. Při samotné výuce bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů.
Pohybově nadaní žáci jsou podporováni v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu.
Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné je průměrný. Na základě doporučení PPP (SPC) se i pro tyto žáky vypracovává individuální vzdělávací plán.
Vzdělávání žáků tělesně postižených bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace na základě vypracovaného individuálního plánu. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení speciálně pedagogického centra budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se přeřazení žáka z tělesné výchovy, omezení ve výtvarné výchově, pracovních činnostech, případně v ostatních předmětech.
Protože škola není bezbariérová, je nutné požadovat přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovýmto dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka.
Učitel musí žáky na přítomnost postiženého spolužáka předem připravit, stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování.
Jedná se o žáky hyperaktivní, popřípadě s edukativními problémy, kteří nerespektují některé normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavitelní. Vzdělávání těchto žáků bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Ve spolupráci a na doporučení pedagogicko-psychologické poradny se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního výchovně – vzdělávacího plánu.
V procesu vytváření klíčových kompetencí bude nutné klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání bez podléhání manipulacím a výchovu k práci a ke spolupráci. Učitel musí s žáky stanovit přesná pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s tímto žákem. Zavést systém pochval a trestů.
Vzdělávání žáků s více vadami bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení příslušných speciálně pedagogických center nebo pedagogicko-psychologických poraden budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se těchto žáků. Na základě posouzení SPC nebo PPP o závažnosti postižení bude požadována přítomnost osobního či pedagogického asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým to dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka.
Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku. Žáci s poruchami výslovnosti a vadami řeči jsou vedeni v logopedických poradnách a pracují pod vedením logopedických asistentek.
naleznete v dokumentu, který je ke stažení ZDE.
DOKUMENT ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH KE STAŽENÍ ZDE
Hodnocení žáka vychází z posouzení dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu.
Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Při hodnocení pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žák.
Při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. (dlouhodobá nemoc, vážné rodinné či zdravotní problémy). Při hodnocení učitel zohlední individuální pokrok bez srovnání s ostatními žáky.
V 1. ročníku může být hodnocení doplněno celkovým slovním hodnocením žáka.
Zásady pro užití slovního hodnocení jsou uvedeny v kapitole : Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
V souladu s ustanovením § 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb.
Prospěch
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí těmito stupni:
výborný – 1
chvalitebný – 2
dobrý – 3
dostatečný – 4
nedostatečný – 5
Tato stupnice platí pro předměty povinné (včetně volitelných) i nepovinné.
Chování
Chování žáka je hodnoceno těmito stupni:
velmi dobré – 1
uspokojivé – 2
neuspokojivé – 3
Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě.
Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, včetně dodržování školního řádu během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K již uděleným výchovným opatřením se přihlíží pouze tehdy, byla-li tato opatření neúčinná.
výborný 1
žák pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
chvalitebný 2
žák samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nerostly ve správnosti., přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
dobrý 3
žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat.V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
dostatečný 4
žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
nedostatečný 5
žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.
Projekty
Referáty
Laboratorní práce
Čtenářské kompetence
Kratší samostatné práce
Teoretické
Praktické
výborný 1
žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě
chvalitebný 2
žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost
dobrý 3
žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu
dostatečný 4
žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu
nedostatečný 5
žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci
Podklady pro hodnocení výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získáváme
Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky písemných zkoušek oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Termíny kontrolních písemných prací prokonzultuje učitel s třídním učitelem, aby se práce nadměrně nehromadily v určitých dnech.
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za pololetí. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
Třídní učitelé a vedení školy budou pravidelně informováni o stavu klasifikace ve třídě formou čtvrtletní pedagogické rady, zápisy z jednání předmětových komisí a metodických sdružení, kontrolou žákovských knížek, rozhovory s TU a vyučujícími. V případě podstatného zhoršení žáka vyučující upozorní TU a domluví se neprodleně na opatřeních (oznámí rodičům).
Učitel vytváří dovednost žáka hodnotit sám sebe – podporuje sebehodnocení a vzájemné hodnocení jako přirozenou součást procesu hodnocení. Žáci formulují svoji úspěšnost vzhledem k daným kritériím. Učí se posuzovat vynaložené úsilí vzhledem k výsledku činnosti.
V sebehodnocení se mohou uplatnit všechny formy hodnocení:
klasifikací – známkami, body, procenty
slovním hodnocením – žák argumentuje, posuzuje, zdůvodňuje, obhajuje, oponuje
zobrazováním – symboly, grafy, stupnice
Využívá se vlastní hodnocení práce v hodině, na projektech, slovní hodnocení okamžitého výkonu, týmové práce. K sebehodnocení se může využívat žákovské portfolio.
Materiály se zařazují výhradně s vědomím žáka. Shromažďují se ty práce, ze kterých je zřejmý stupeň zvládnutí dané problematiky. Materiály se na 1. stupni ukládají průběžně, na 2. stupni na konci každého pololetí. Během pololetí jsou v dokumentaci příslušných vyučujících. Součástí portfolia mohou být i osobní záznamy žáka, diplomy ze soutěží, projekty, apod.
Portfolio je podkladem pro výstupní hodnocení žáka v 9.ročníku(resp.5.,7.ročníku)
Hodnocení portfolia:
Všechna písemná zhodnocení se zakládají do portfolia.
Celkový prospěch žáka je hodnocen:
prospěl s vyznamenáním (není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré)
prospěl (není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný)
neprospěl (je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný)
nehodnocen (není-li možné hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci prvního pololetí)
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí stupni: pracoval úspěšně – pracoval
Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni ZŠ dosud neopakovali ročník, kteří na konci 2. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku. Termín stanoví ředitel školy. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín vykonání opravné zkoušky do 15. září. Do té doby navštěvuje podmíněně vyšší ročník, popř. znovu 9. ročník. Nedostaví-li se žák k opravné zkoušce ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, neprospěl. Opravné zkoušky jsou komisionální.
HODNOCENÍ ŽÁKŮ VE ŠKOLE SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE
Do slovního hodnocení učitel zahrne posouzení výsledků vzdělávání žáka v jeho vývoji, ohodnotí jeho píli a jeho přístup. Při tomto hodnocení je zachována vazba mezi klasifikací číselnou a slovní. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být na žádost rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského i z jiných jazyků slovně – a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení.
U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, proto lze u dětí se SPU hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem poradenského střediska prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá (chemie, fyzika). Pozn. Je možno využít inspiraci v publikacích Slovní hodnocení na 1.stupni a Slovní hodnocení na 2.stupni.
Nakladatelství RAABE 2006
Jakmile žák s SPU překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Za určitých okolností může být pro žáka výhodnější číselná klasifikace s tím, že se SPU vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce (o jeden stupeň)- podle domluvy a ustanovení v individuálním vzdělávacím plánu. Při uplatňování všech těchto možností je třeba postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, podpořit jeho možnosti být úspěšný v daném kolektivu ostatních dětí.
Hodnocení těchto žáků bude probíhat pouze klasifikačním stupněm. Předem je třeba s rodiči, odborníkem poradenského zařízení a žákem samotným stanovit a domluvit v individuálním vzdělávacím plánu požadavky na klasifikaci.
HODNOCENÍ ŽÁKA VE ŠKOLE SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE
Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.
Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy. Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok (jsou stanoveny v rámcovém plánu práce pro každý školní rok).
Časové rozvržení autoevaluačních činností
AUTOEVALUACI ŠKOLY SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE
probíraná témata jsou rozdělena do následujících předmětů a příslušných ročníků :
a) Občanská výchova
6. ročník
7.ročník
8.ročník
9.ročník
b) Zeměpis
6.ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
c) Přírodopis
6. ročník
7. ročník
8. ročník
9. ročník
d) Chemie
8.ročník
9.ročník
V závěru školního roku se pravidelně koná branné cvičení ( v rozsahu 6 hodin), které shrnuje všechny poznatky v oblasti ochrany člověka při mimořádných událostech.
DOKUMENT OCHRANA ČLOVĚKA PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH KE STÁHNUTÍ ZDE
Celý ŠVP je k nahlédnutí v ředitelně školy.
© Copyright 2023 - ZŠ JUNGMANNOVA 660, Roudnice nad Labem